Produkty
PLASTOVÁ OKNA A DVEŘE
TROCHA Z MINULOSTI
První vývoj ve světě plastových oken začal v padesátých letech minulého století jednokomorovými profily bez výztuh. Důvodem k postupnému zlepšování technologie výroby a kvality plastových oken byl již tehdy velký zájem o úsporu energií a dřeva. V tehdejším Československu se změny ve vývoji projevovaly jen minimálně.
Vhodné konstrukční řešení profilů, které je v základu podobné těm dnešním, se objevilo až koncem sedmdesátých let. Jejich 2komorová skladba s dorazovým těsněním, které ale mělo nedostatečně účinné fyzikálně mechanické vlastnosti a vedlo k jeho rychlému zpuchření. Časem přišly i další problémy, zejména špatné vnitřní klima se zvýšeným obsahem vlhkosti, zapříčiňující chátrání staveb.
V osmdesátých letech byl vynalezen systém středového těsnění pro plastová okna. Jednalo se o skryté těsnění ve vnitřní části rámu, které mělo chránit nejen proti nepříznivým vnějším vlivům jako např. kyselému dešti či větru, ale především proti vlhkosti a tím vznikajícím plísním. Tento typ těsnění byl bezkonkurenční hlavně pro panelovou výstavbu, kdy při zatížení okna větrem je středové těsnění tlačeno na dorazovou plochu, takže se stoupající rychlostí větru roste i těsnící účinek.
I když bylo středové těsnění velkým přínosem, chyběla tzv. přirozená cirkulace vzduchu. A proto se v devadesátých letech zdokonalil systém středového těsnění, který díky své dekompresní komoře dokáže zajistit konstantní výměnu vzduchu, a tím plynule odvádět vlhkost a efektivně snížit riziko vzniku plísní.
SOUČASNOST
V současné době se plastová okna vyrábějí z kvalitnějších materiálů, tzv. neměkčených, houževnatých plastů (PVC-U) a jejich celkový tržní podíl v porovnání s dalšími nejběžněji používanými materiály pro výrobu oken a dveří v ČR (dřevo a hliník) činí více než 60%. Vysvětlení spočívá především v jejich nižší pořizovací ceně, dlouhé životnosti a prakticky žádnými nároky na údržbu - není zapotřebí rámy oken ošetřovat a ani je natírat.
Základním předpokladem kvalitních plastových oken je nutné mít nejen vícekomorový profil s ocelovou zinkovanou výztuhou správných tlouštěk a tvarů, ale velmi záleží také na kvalitním elastickém těsnění a neméně také na skladbě a počtu bodů použitého celoobvodového kování (např. IGLO 5).
Výroba izolačních skel s výhradním použitím pro stavební výplně otvorů je dnes poměrně sjednocena a standardně ji tvoří skleněné tabule o tl. 4mm s vnitřní pokovenou vrstvou pro odraz tepelného záření, meziprostor se vyplňuje inertním plynem Argonem (popř. Kryptonem) a distanční rámečky bývají vyráběny z materiálů eliminujících rozdíly teplot, a tím rosení skel.
Poslední novinkou současnosti bývají plastová okna s přerušeným tepelným mostem - zateplené komory profilu (např. VEKA AlphaLine) nebo profily bez výztuhy (např. REHAU GENEO®). Tato okna bývají osazena izolačními trojskly s teplou hranou a jsou určeny převážně pro nízkoenergetické a pasivní domy.
VIZE DO BUDOUCNA
A co můžeme očekávat ve vývoji plastových oken v nejbližší budoucnosti? O tom samozřejmě můžeme jen spekulovat, ale vzhledem ke stále se zpřísňujícím požadavkům v oblasti snižování tepelných ztrát otvorových výplní můžeme očekávat vysoce flexibilní systémy se skelnými vlákny ve stěnách profilu vyztuženými kompozitním sklolaminátem a zasklením izolačními čtyř-skly (např. IGLO ENERGY).
